Brm…
Tak zvukovou kartu mám doma a je to luxus. Pozlacené konektory, milion nastavení v ovladačích a přidružených aplikacích, a hlavně krásný čistý zvuk, který hltám plnými… bubínky.
Jinak to stojí za zlámanou grešli, bohužel. Učení na státnice už mám plné kecky, ale je to jediná věc, která mi dovoluje nemyslet na to, co přijde potom. Zprávy z praxe od spolužáků, kteří dostali diplom už v červnu, jsou převážně chmurné… Ach, doba zlá je pro právníka, jenž nechce svou duši upsat pražské advokacii. A mně se tam tuze nechce. :/ Kromě toho jsem si zle pochroumal prst na noze, takže se na ni nemůžu pořádně postavit. Hopkám tedy z pokoje do pokoje a nahlas brumlám to svoje pozitivní právo; musí na mě být žalostný pohled.
Po několika náročných dnech mám v pokoji nová okna. Během práce se konečně přišlo na to, proč se na okně každé léto rojili mravenci (tedy do doby, než jsme je konečně vyhubili). Ty bestie dokonale prohryzaly zeď pod oknem a postavily si tam letohrádek se vší výbavou a příslušenstvím včetně červích farem (nebudu plýtvat detaily, ale hnus, velebnosti… hnus).