Archive

Archive for January, 2006

Miranda

January 14th, 2006

Včera večer jsem se po ICQ bavil s jedním kamarádem a jak si tak povídáme, tak mi náhle pošle zprávu ve smyslu “pojď si zahrát x”. Napřed jsem byl trochu zmatený, protože jsem absolutně nechápal, co je “x”, ale rychle se to vysvětlilo. Je to jedna z her, kterou nabízí klient ICQ5. Kamaráda jsem zklamal – už dva roky používám Mirandu – ale přimělo mě to k zamyšlení, kolik že to lidí stále používá ty velké, nemotorné a reklamami přecpané defaultní klienty. Aby bylo jasno – ICQ5 má své nepopiratelné výhody. Kromě již zmíněných her například Push2Talk technologii, kterou lze do určité míry nahradit Skype. Na druhou stranu je obludně velké (bez možnosti zmenšit contact list), hraje všemi barvami, obsahuje reklamy a především (!) grafické smajlíky, které se vkládají automaticky a nedají se vypnout (to je Zlo). O systémové náročnosti nemluvě. Poslední ICQ klient, který mi vyhovoval, byl ICQ2003a (dnes prakticky nesehnatelný), který měl oproti “modernější” verzi spoustu pokročilých nastavení, decentní a hlavně vypínatelné smajlíky a běhal jako z praku i na slabších strojích. Kde ty loňské sněhy jsou…

A teď už k té Mirandě. Když jsem ji poprvé nainstaloval, překvapila mě ve dvou ohledech. Na jedné straně nabízela podporu ICQ, Jabberu, IRC a dalších sítí – všechno hezky pod jednou střechou, na straně druhé ovšem vypadala jako něco, co jste v pátek odpoledne zapomněli na koleji a našli jste to až v neděli večer (a mluvím teď o věcech podléhajících rychlé zkáze ;)). To spolu s faktem, že je relativně citlivá na prodlevy ve spojení a ráda “tajmautuje”, mě málem odradilo, ale potom jsem našel půvabné ICQ ikonky, nahradil jimi nevzhledné defaultní postavičky, a pustil se s novým nadšením do nastavování. Miranda vám umožní změnit prakticky cokoliv – od způsobu, jakým se odesílají zprávy, přes vzhled kontaktního listu až po barvu vaší přezdívky v historii. Přičtěte k tomu snadnou skinovatelnost, velké množství plug-inů a střídmou, profesionální čistotu (žádná zbytečná grafika, defaultně dokonce žádné grafické smajlíky) a máte klienta, kterého už neopustíte. Konec reklamního bloku :).

Před půl rokem jsem narazil na Mirandu Plus, základního klienta obohaceného o ty nejužitečnější plug-iny a samozřejmě jsem ho hned vyzkoušel :). První dojmy byly velice rozporuplné. Zarazil mě především fakt, že barva textu byla stejná jako barva pozadí a v okně se tak nedalo naprosto nic přečíst :). Vydal jsem se do Options (značně rozbujelých – i na Mirandu ;)) a po několika hodinách usilovné práce jsem klienta uvedl do provozuschopného stavu. Dokonce mám barevně odlišené pozadí mých zpráv a snadněji se tak orientuju v textu, ale absolutně netuším, jak jsem toho dosáhl, protože systém nastavování barvy naprosto všem prvkům kdekoliv jsem dodnes nepochopil a nastaveného klienta raději kopíruji ze systému do systému (Miranda není závislá na registrech Windows, takže stačí zálohovat celou složku a je po starostech).

A teď, když jsem vás dokonale odradil :), už mohu bez obav uvést odkazy:

Na Mirandu

a na Mirandu plus.

Kdybych měl provést stručné shrnutí, tak ICQ5 bych doporučil všem, kteří chtějí okamžitě komunikovat a hrát hry, Mirandu potom těm, kteří se nebojí přehrabovat se v Options a ladit svého “miláčka” až k naprosté grafické a funkční dokonalosti.

Není však od věci mít stále na paměti, že jde především o to, s kým s povídáme ;).

Soukromé

Kravčík a spol.

January 13th, 2006

Pro kolegy:

Dnes jsem se bavil s jedním spolužákem a zjistil jsem, že nezná Kravčíka. Než otevřete IS a začnete hledat, pokračujte prosím ve čtení (za prvé nic nenajdete a za druhé tím myslím něco jiného :)). “Kravčík” je studenty práv často vyhledáváná stránka, protože obsahuje spoustu studijních materiálů (včetně vypracovaných otázek, stěžejního to námětu posledního Octopusu). Kvalita kolísá, ale většina se dá docela dobře použít. Odkaz tady.

Když už jsme u toho Octupusu, archiv starších čísel je k nalezení tady.

A na konec jedna perlička.

Soukromé

Památný první příspěvek

January 12th, 2006

Vítejte na mém blogu, vážení návštěvníci.

Předně bych měl asi přiznat barvu ohledně nadpisu tohoto příspěvku, který je poněkud, jak říkáme my soutěživí právníci, klamavý. Skutečný první příspěvek tady poklidně visel do dnešního večera a vypovídal několika stručnými větami o tom, kdo že to jsem, co dělám, bla bla bla bla bla :). Předpokládám, že jste sami psali na střední škole několik slohových prací a dovedete si představit, jakou to asi mělo úroveň. Nevalnou :).

Nuže změna! Staré příspěvky byly protaženy pod lodním kýlem (spolu s nimi zmizelo asi sto komentářů nabízejících on-line poker, univerzitní diplomy a nebývalou výdrž v posteli) a nyní visí jinde (na nejvyšším ráhně :)). Vzhledem k neobyčejné lenosti mé osoby je možné, že tento příspěvek bude nejen památní první, ale zároveň i památní poslední, ale nebude suchej! :).

Jak vyplývá z předchozího povídání, nebudu opakovat staré chyby a začínat popisem své vlastní osoby. Thema uchopím jinak :). Tak například toto je můj oblíbený vtip:

Celník otevře dveře vagónového kupé:
Nějaké cigarety, lihoviny, zbraně, střelivo, drogy…?
Rozespalý cestující zamumlá: Děkuji, nechci, mám toho plné kufry.

Tož tak. Abych nebyl za škrta, tu je ještě obrázek našeho psa:

Náš pes

Lide si nás často pletou, ale jenom já umím mluvit.

A na závěr ještě jeden vtípek

Nice try

Zatím se mějte :)

Soukromé